Náhled do procesu formulace Sněhového Deodorantu
Funkčnost jako první kritérium
Slovo ,,přírodní" sice nemá přesnou definici a některé značky ho tak zneužívají, no Sněhový deodorant bychom mohli nazvat přírodním v jakékoliv přísnosti kritérií tohoto slova. Přesto ho nerada nazývám ,,přírodním deodorantem" - lidé mají často pocit, že buďto je deodorant přírodní, nebo účinný a dohromady to prostě nejde. Řekněme, že nešlo. Sněhový deodorant byl vyvíjen především jako deodorant, který má fungovat celý den. A to se i povedlo - je přírodní a nepotřebuješ k jeho funkčnosti víru, že si tě nikdo nevšimne, nebo nutnost si zvyknout na svůj pach. Často se mě kamarádi ptají, jak se mi podařilo něco takové namíchat, proto jsem se rozhodla to sdílet i s tebou, možná tě to taky zaujme!
I jednoduché složky můžou být formulovány nesprávně
Když si přečtěte ingredience, které obsahuje, i chemikovi začátečníkovi nezní nijak zásadně. Někdy nejde jenom o ingredience, ale i o formu jejich zpracování a to může mít na výsledný produkt zásadní vliv. Když jsem studovala o surovinách, které redukují lidský zápach, nejvíce se mi pozdávali desetiletím ověřený oxid zinečnatý a obyčejná soda bikarbona. Obě tyto látky dokážou chemicky proměnit zapáchající steroidy a mastné kyseliny na jejich soli, které už nezapáchají. Navíc díky vysokému pH znemožňují růst mikroorganismům, které máme na pokožce a které zápach vytvářejí. Při sodě jsem byla ze začátku skeptická, jestli je to ingredience dostatečně jemná pro pokožku. Důvodem této obavy byly reference některých zákazníků jiných značek, kterým se po použití sodového deodorantu objevilo začervenání a pokožka svěděla. Po různém zkoušení jsem zjistila, že tuto vlastnost má soda jenom pokud je použitá ve formě krystalků. Ty pokožku poškrábou podobně jako peeling a pak se do malinkých ran dostane sůl a pokožka štípe. Už při výběru ingrediencí jsem proto věděla, že moje formulace bude obsahovat vodu, aby byla soda ve formulaci přítomna jako solný roztok.
Ingredience nejsou ještě všechno
Aktivní složky by byly, ale jak je na pokožku dopravit a zabezpečit, že tam vydrží po celý den?
Tady začalo veliké experimentování. Pot je vlastně jenom voda, obsahující velmi malé množství rozpuštěných solí a jiných látek. Další důvod založit deodorant na vodní bázi - aby v něm byly obsažené složky aktivní ihned po propocení. Musela jsem dát pozor, aby se na pokožce udržel a fungoval tak dlouho. Pokud by se potem zmyl, redukoval by zápach jenom chvilku - stejně jako běžné krémové deodoranty. Ty jsou totiž na olejové bázi a olejová vrstva na pokožce způsobí, že pot z ní rychle okape a vezme sebou i aktivní látky. Vytvořit strukturu, která bude ve vodě rozpustná, ale bude se taky spolehlivě držet na pokožce, nebylo snadné. Na její vytvoření jsem otestovala řadu emulgátorů a zahušťovadel, ale čím víc ingrediencí jsem přidávala, tím víc se to komplikovalo a pořád to nebylo ono. Někdy moc lepkavé, jindy moc slizké, nebo to jednoduše nedrželo na pokožce víc jak půl dne. Nakonec se mi podařilo najít správný poměr olejů a emulgátorů - jejich obsah jsem vylaďovala na setiny procent. Výsledná forma, jakou znáte dnes, vznikla po změně technologického procesu. Recept už byl hotový a fungující, avšak v momentu, kdy jsem změnila teplotu emulgace a čas míchání, posunulo to formulaci na další level. Podařilo se vytvořit měkoučkou sněhovou strukturu, která okamžitě přilne k pokožce a vytvoří na ní ochranný film. Pot se v ní rozpouští, ale aktivní látky se uvolňují postupně, a proto chrání pokožku před zápachem během celého dne.
Přírodu vysvětlující věda
Přírodní a šetrné ingredience můžou znamenat nižší účinnost produktů, avšak nemusí to tak být. Pokud se totiž do hry vmísí věda nahlížející na složky přes chemické struktury a jejich fyzikální vlastnosti, je jasný nejenom směr, ale i cesta. Vývoj účinného produktu je pak jenom otázkou správné kombinace.